Jak je to s cestováním na delší vzdálenosti? Dá se rozumně dojet z Prahy na Jižní Moravu bez toho, že bychom strávili polovinu času na dobíjecí stanici? A jak je to s nabíječkami v Mikulově a okolí?
- Odjíždíme — 92 %
Z Prahy 6 jsme vyrazili ve čtvrtek okolo páté hodiny a nabito jsme měli skoro plnou. Naším dopravním prostředkem byla Kia EV6 GTLine AWD, která by měla na jedno nabití zvládnout necelých 400 kilometrů. Navigace nás navedla po Evropské na Pražský okruh, kde jsme si část cesty museli vystát v odpolední zácpě. V tu chvíli jsem ocenil tichý automat. Nemusel jsem neustále řadit a rozjezdy byly prakticky neslyšitelné. Jakmile jsme sjeli na D1, provoz se rozptýlil a my jsme se mohli pořádně rozjet. Pod kapotou jsme měli 325 koní, takže nebyl problém kdykoliv předjet nebo vystřelit v připojovacím pruhu a bezpečně se zařadit.
- Zkoušíme nabíjet — 76 %
Moc jsme toho neprojeli, ale byli jsme zvědaví, a navíc jsme potřebovali nakoupit zásoby na cestu. Zkoušeli jsme zastavit na čerpací stanici MOL na 33. kilometru, ale stojan nechtěl přijmout naši nabíjecí kartu. Smůla. Doplnili jsme tak maximálně pití na cestu a vyrazili dál.
- Teď už doopravdy — 48 %
Po cestě jsem baterku nijak nešetřil. Tempomat jsem nastavil na 130 km/h a občas jsem to sešlápnul, když jsem potřeboval rychle předjet. Chtěli jsme se po cestě někde zastavit, najíst se a dobít. Ještě jednou jsme to zkusili naslepo na exitu 66, ovšem parkoviště u McDonald’s bylo jako vždy naprosto plné. Nechtěli jsme se cpát mezi ostatní, tak jsme se otočili a pokračovali dál po D1 směr Brno.
Tentokrát jsme už byli chytřejší a v navigaci na infotainmentu jsme si k naší trase přidali další zastávku. Šlo to snadno, navigace dokáže nabíjecí stanice vytřídit podle vzdálenosti, případně ze seznamu vyřadit ty, které nejsou na aktuálně zadané trase. Vybrali jsme IONITY na čerpací stanici OMV na dálnici kousek od Jihlavy. Především kvůli jejímu rychlému dobíjení až 350 kW. Rychlost dobíjení přímo v navigaci na infotainmentu vidět není, ale není problém to ověřit v aplikaci Google Maps.
Na dobíjecí stanici jsme dojeli kolem čtvrt na osm s necelou polovinou. Trochu jsem se bál rychlosti nabíjení. Obvykle při cestování moc nestavíme, ovšem tentokrát jsme to spojili s jídlem a krátkou přestávkou. Ze začátku jsme dobíjeli okolo 125 kW, po půl hodinové přestávce jsme byli na 90 %. Nemělo smysl čekat na zbytek, od 80 % jsme nabíjeli už jen výkonem okolo 35 kW.
- Jsme na místě — 59 %
Do Dolních Dunajovic jsme dorazili okolo čtvrt na deset večer. Cesta byla úplně stejná, jako by byla s autem se spalovacím motorem. Neomezoval jsem se v rychlosti, jen jsme si udělali přestávku na necelou půl hodinu. Penzion, ve kterém jsme byli ubytovaní, bohužel nebyl na tento způsob mobility připravený. Elektrokola žádný problém, elektroauta evidentně ano.
Doplňujeme — 37 %
Obecně jsme na Pálavsku v navigaci moc nabíječek nenašli. V Mikulově nám to nabízelo dvě, obě ovšem byly až na samotném okraji města. To mi u tak turistického města jako je Mikulov přijde nešťastné. I vzhledem k blízkosti Rakouska, které do elektromobility hodně šlape. Možná jde o nějaký záměr nebo gesto, nevím. Když jsme tak po celém dni výletů po okolí chtěli dobít, museli jsme vyrazit na IONITY na D2 kousek od Břeclavi. Měli jsme 37 % a ze začátku jsme nabíjeli rychlostí kolem 150 kW. Do 80 % bychom čekali
15 minut. Zdrželi jsme se o něco déle, takže jsme odjížděli zhruba s 95 % baterie.
- Vyrážíme zpět — 41 %
Když jsme v neděli vyráželi zpět, měli jsme necelou polovinu. Při zadání naší cílové destinace nám navigace hlásila, že nemáme dostatečně nabito. Na trasu jsme si proto přidali zastávku — IONITY na OMV Pávov. Tentokrát v opačném směru.
- Přijíždíme tak akorát — 8 %
Poslední kilometry na mě už nepříjemně svítila červená kontrolka baterie. Za chvíli jsme měli být takzvaně na suchu. Na Pávov jsme dorazili a dobíjecí stojany byly prázdné. A naštěstí fungovaly. Kdybych věděl, co nás na cestě potká dál, byl bych velmi nervózní. Krom toho nic zvláštního. Klasická zastávka. Čůrat, protáhnout, najíst a napít. Konec cvičení. Ze začátku jsme nabíjeli skoro 200 kW, po půl hodině jsme odjížděli s 94 % baterie.
- Nabíjíme, nebo ne? — 62 %
Další den jsem měl auto vrátit, proto jsem chtěl po cestě zvládnout ještě jednu rychlou dobíjecí stanici. Další IONITY je na D1 kousek před Prahou v úrovni Modletic. Když jsme tam dorazili, oba dobíjecí stojany byly ovšem mimo provoz.
Jeden to hlásil rovnou na svém displeji, druhý měl zamrzlou obrazovku a nešel ovládat. Upřímně nevím, co bych dělal, pokud by se nám toto stalo na Pávově. Naštěstí jsme měli přes polovinu baterie a při odjezdu z odpočívadla jsme hned za kamiony našli nabíjecí stanice ČEZ. Ty sice mohly dobíjet jen 50 kW, ale co už. Zastávku jsme si stejně chtěli udělat.
Auto jsem nakonec před vrácením dobil na střeše OC Šestka, kde má své dobíjecí stanice PRE. Opět pomalejší 50 kW, ovšem v tomto případě to nevadí. Není to taková zátěž na baterii a delší čas není problém, když máte v okolí co dělat. Na Praze 6 jsem našel i další dobíjecí stanice, ale u většiny z nich v okolí nic moc nebylo. Pokud bych nechtěl strávit čas nabíjení sezením v McDonald’s na Evropské, OC Šestka byla v tomto případě nejlepší volba.
- Svět bude patřit elektromobilitě. Anebo ne?
Dá se s tím jet někam dál? Dojedu s tím na dovolenou? Zcela nejčastější otázky, které jsem dostal. Za předpokladu dostatečné (a funkční) dobíjecí infrastruktury v tom nevidím nejmenší problém. Kromě toho, že při zastávce do auta zapojíte kabel a necháte ho nabíjet, to není v ničem jiném.
Zatím jsem měl o elektromobilitě své pochybnosti. Nebude nám chybět vůně benzínu nebo řev pořádného motoru? Ani ne. Dá se s tím vůbec někam cestovat, nebo to je tak akorát na nákupy po okolí? Ano, dá. Často slýchávám velmi podobné argumenty. Co se stane s baterií až klesne její kapacita? Co naše rozvodná síť? Co toto a co ono? Nevím.
Stejně tak ale nevím, co se stane s válci, hřídelí nebo olejovou vanou. A už vůbec nevím, jak funguje petrochemický průmysl. Některé věci s klidným svědomím posoudit nemohu, protože jím zkrátka vůbec nerozumím. Mám ovšem v pedálech vyšší desítky tisíc kilometrů tras všemožně po Evropě a můžu říct, že cestování v EV6 bych si opravdu užil. Přeci jen, nechtělo se mi ji dát z ruky.
